|
|
Po několika měsících mě opouští vypůjčená první generace Transformeru – androidího tabletu od Asusu. Firma jej představila vlastně už před rokem v druhé polovině března, nicméně desetipalcová širokoúhlá placka přesto nezestárla. Ostatně nové high-endové modely s tabletovým Androidem byste spočítali na prstech jedné ruky.
Když Google před pár týdny spustil svoji hudební službu Music v plném provozu – Američané tedy už mohou nakupovat muziku z Android Marketu, jehož hudební katalog se podle plánu rozroste na nějakých 13 milionů skladeb, řekl jsem si, že bych měl konečně vyzkoušet také konkurenční Amazon Cloud Player/Cloud Drive na tabletu. Ten totiž v podstatě umí úplně to samé a je to přeci Amazon, který by měl mít s hudbou více zkušeností, než celé androidí oddělení v Mountain View.
Obě služby, jak Google Music, tak Amazon Cloud Player, jsou oficiálně dostupné pouze pro posluchače z USA. V obou případech to lze ale naštěstí obejít – stačí získat americkou IP adresu třeba pomocí programu proXPN, potvrdit podmínky služby (které ovšem vědomě porušíte) a napříště už bude webový Cloud Player dostupný pod vaším účtem na Amazonu odkudkoliv. Jakmile na něj pak nahrajete hudbu, bude dostupná i z androidí aplikace.
Webové rozhraní přehrávačů Amazon Cloud Player a Google Music
Bez americké IP adresy si nakonec nestáhnete ani Amazon MP3 Uploader, což je vlastně velmi jednoduchá aplikace napsaná v Adobe AIR. Projde sbírky na iTunes a ve Windows Media Playeru a nabídne je k uploadu. Stejně tak si ale můžete vybrat libovolnou složku na disku. Aplikace bohužel neumí běžet na pozadí a sledovat obsah nějaké vybrané složky, jak to zvládne Music Manager od Googlu. To docela bolí, nahrávání totiž skutečně není nejrychlejší.
Na tabletu jsem nikdy nechtěl stříhat video, kreslit komiks (ačkoliv to jde), skládat hudbu nebo snad psát články. Tablet je pro mě prostě placka na web – v podstatě chytrý mobil s větším displejem. Když dnes přijdu znaven po práci domů, jsem občas líný zapínat počítač a poštu, web a Google+ si projdu na svém Nexusu S. Mobil je ale malý.
Spadám tedy do toho tábora uživatelů, kteří na tabletu chtějí konzumovat a psát maximálně tak webové adresy. I sebelepší dotykový displej totiž nenahradí klávesnici, pořádný desktopový editor a především velký monitor s ještě většími písmenky. Tablet je pro mě placka do postele, do vany a na záchod, jelikož v těchto pozicích beztak trávím dlouhé zimní večery.
Nejdůležitějším parametrem je tak pro mě vedle výkonu, skvělého displeje a familiárního uživatelského prostředí především hmotnost. Androidí rozhraní se mi líbí proto, že mám rád systém s upravitelnou plochou, nikoliv s šachovnicí ikon, současná řada Galaxy od Samsungu mě pak zase dostala menší hmotností a malou tloušťkou. Nic víc v podstatě nepotřebuji a to včetně přehršle USB portů a HDMI. Jediným portem je pro mě totiž internet. Chci jednoduše výkonnou, kompaktní a lehkou placku, kterou budu moci držet v rukou i dobrou půlhodinku, aniž bych dostal křeč.
Mí předchůdci na tomto blogu psali hlavně o tabletu jako takovém – o Transformeru od Asusu. Já budu psát o Androidu – Honeycombu a později snad i ICS – a začnu rovnou od činnosti, kterou s tabletem dělám skoro pořád. S RSS čtečkou.
Tablified je katalog aplikací pro Honeycomb
Asus Transformer jsem dostal k dispozici přesně na šest dní. Shodou okolností se v těchto šesti dnech vystřídalo několik pro mě typických scénářů (škola, práce, volný čas), takže jsem měl možnost zjistit, zda ve všech Asus obstojí. V prvé řadě stojí za to připomenout, že je to pořád jenom tablet. Plnohotnotnou funkčnost notebooku nečekejte, vše je kompromisní a i Transformer s klávesnicí je vhodný pouze jako doplněk počítače, nikoli hlavní pracovní nástroj.
Tablet Asus Transformer jsem se snažil aktivně používat dva měsíce, ale moc mi to nešlo. Následkem je i frekvence článků na tomto blogu, kde to poslední dobou vázlo. Nezískal si mě ani tablet, ani Android, ale systém je v tomto případě silnějším důvodem. Proč? To se dozvíte.
Tabletový Android. Na první pohled atraktivní, ale…
Nejrychlejší ovládání systému počítače zajistí zažité klávesové zkratky. A když už Asus Transformer klávesnici má, byl by hřích, kdyby nějaké ty klávesové zkratky neměl. Moc jich není, ale existují. Jsou to samozřejmě klávesové zkratky zajištěné trojkovým Androidem a dostupné by tedy měly být i na jiných tabletech s klávesnicí v docku, nebo připojenou přes USB.
Vyhledávání
Nejkratší klávesová zkratka je taková, při které nemusíte stisknout žádnou funkční kombinaci. I takovou Transformer má – zkrátka stačí začít psát na klávesnici a tím se automaticky aktivuje vyhledávání. Vyhledává se přitom v obsahu tabletu a rovnou nabíhá i našeptávač z internetu. Celkem zbytečně pak působí speciální klávesa s lupou, která vyvolává právě tuto funkci.
Práce s textem
Přeskakování kurzorem po slovech pohybem šipek se stisknutým Ctrl bohužel nefunguje. Stejně tak nelze obecně spoléhat na Ctrl+Z pro návrat zpět.
Rychlá navigace v systému
Více klávesových zkratek v pohotovostním režimu bohužel nenalézám. Transformer má ale pro některé užitečné funkce přímo speciální klávesy, například aktivaci Wi-Fi, Bluetooth, či tabletu. Je tu i klávesa pro uložení snímku obrazovky, spuštění internetového prohlížeče nebo otevření menu s nastavením.
Internetový prohlížeč
Další klávesové zkratky už záleží na konkrétních aplikacích.
První týden jsem klávesnici od Transformeru skoro neodpojil. Považoval jsem ji za nezbytnost, protože psaní po displeji mi přišlo nepohodlné. Jenomže jaképak psaní? Na tabletu napíšu leda adresu webu, nebo pár slov do e-mailu. Jednou jsem klávesnici odpojil a pak už začala sloužit víceméně jako stojánek a kryt displeje.
Hardwarová klávesnice Transformeru není špatná, ale oproti běžné notebookové klávesnici přeci jen menší. Nějak jsem zatím neměl chuť a potřebu používat ji na delší psaní, asi by to chtělo vynucenou situaci a delší zvykání. Nejvíc mi ale vadí, že občas dochází k prodlevám mezi stiskem klávesy a zobrazení příslušného znaku na displeji.
Prodlevy jsou někdy velmi obtěžující a zpravidla se dostaví při delší aktivitě s tabletem. Je to jakési zahlcení, či co. Někdy stačí odpojit a připojit klávesnici, jindy je lepší tablet celý restartovat. Ale není to trvalá vlastnost, zpravidla klávesnice pracuje opakovaně zcela bez problémů. Po poslední aktualizaci z tohoto týdne mám navíc pocit, že se výskyt této chyby eliminoval. Nicméně něco takového by mělo fungovat bez chyb.
Nejednou se mi stala daleko závažnější chyba než je zpoždění zadávání znaků oproti stiskům na klávesnici – to, když klávesnice přestala reagovat úplně. Kurzor bliká v příslušném poli a nic. Klávesnice musí ven a zase zpátky, pak to funguje. Toto se mi za tři týdny používání stalo odhadem tak třikrát.
Chce se mi věřit, že s poslední aktualizací systému dojde k nápravě zmiňovaných problémů. Ovšem přesto asi zůstane klávesnice především ve funkci stojánku. Tablet je skutečně výborný pro konzumaci obsahu a k tomu klávesnice není potřeba. Delší psaní si nechávám na běžný počítač. Ani ne tak z důvodu klávesnice, kterou bych si mohl k tabletu připojit skrze USB v plné velikosti, ale z hlediska softwarového zázemí. O tom příště.
Tablet se mi osvědčil jako kuchařská pomůcka. Najel jsem na Recepty.cz, našel inspiraci k vaření a tablet se na rozdíl od notebooku vešel na poličku nad linku. Tam ale rázem získal ještě další funkci – televizní, protože televizi v kuchyni standardně nemám. Android Market nabízí aplikace pro online sledování ČT24 i ČT4 Sport, navíc podporuje Flash. Zdá se tedy být ideálně připraven.
Ale není. Aplikace pro ČT24 a ČT4 jsou v betaverzi a zdá se, že značně rané, byť už jsou na Android Marketu nějaký pátek. Aplikace nejsou optimalizované pro tablet, což by vlastně nevadilo, stejně roztahané textové zprávy z RSS okamžitě přeskakuju a klikám na online. To už se ale zobrazí Načítám… a člověk nikdy neví, jak dlouho to potrvá. Datový tok se určuje výhradně automaticky. Když je Wi-Fi dostatečně rychlá, tak je obraz celkem kvalitní, ale vždy lehce sekaný. U ČT24 se to dá, u sportovní čtyřky už to vadí hodně. Chybí také možnost streamovat pouze audio.
Ale tablet má Flash, tak se dá ČT24 pustit přímo z webu. A to už je po obrazové stránce jiná – přehrávač plně funguje jak v okně na stránce, tak v celoobrazovkovém režimu. Dá se nastavit kvalita a v té nejvyšší je obraz moc pěkný. Ovšem do doby než se začne předbíhat před zvukem… Živé vysílání na webu nabízí i ČT4 sport, kde to funguje stejně. Tedy kvalitní obraz, ale nesynchronizovaný zvuk.
Kromě online vysílání nabízí česká televize na svém webu i archiv iVysílání. Ten je také postaven na Flashi, ale bohužel se tu projevuje stejný neduh jako u online streamu – zvuk není přesně synchronizován s obrazem a postupně se více a více rozchází. Nepomůže ani přepnutí do nejnižší kvality.
Vzpomenu ještě další dvě největší české televize, tedy Novu a Primu. Žádná z nich speciální aplikaci pro Android nemá, pouze weby. Nova má svůj portál Voyo, kde se dá sledovat i online vysílání některých pořadů, typicky zpráv. Jenomže online vysílání je postavené na Silverlightu, takže smůla. Archiv už je ve Flashi, ale na tabletu je velmi pomalý a videa jsou trhaná i při nižší kvalitě.
Prima online nevysílá a pro svůj archiv využívá Stream. Ten jede ve Flashi, tudíž je tabletu přístupný. Procházení archivu je jakési pomalé i na rychlé Wi-Fi. Ale když už si něco vyberete, video jede, a to stále v souladu se zvukem. Kvalita obrazu je nic moc, trochu kostičky, ale přehrávání je plynulé. Při sledování z větší vzdáleností to jde.
Závěr je tedy asi jasný – tablet s Androidem jako televize nic moc. Spojení s českými televizními kanály je asi nejlepší skrze aplikaci TV Program – podíváte se, kdy kde co běží a podle toho si pustíte normální televizi… Ale ani tato aplikace není bez chyby, protože je to zase jedna z těch, která ještě není přizpůsobena pro tablet. V pruhovém zobrazení je ale i přesto použitelná:
Proč nemám okénka programů trochu více roztažená, abych pohodlně viděl názvy programů? Proč mám dole černé místo? Odpověď je společná: Protože je aplikace skvěle připravená na displej mobilu, ale s velkou plochou tabletu (zatím) nepočítá.
Na základě připomínky v diskuzi doplňuju údaje o testování:
Na co se tablet vážně dobře hodí, to je prohlížení map. V základu dostanete základní mapovou aplikaci s mapami Googlu, ovšem „základ“ je to dost na vysoké úrovni. K dispozici je i Google Earth, nebo řada dalších mapových aplikací. Jak se s mapami na tabletu dobře pracuje, to nejlíp ukáže video:
Otázkou je použitelnost. Nejlépe by se mapy hodily v terénu, ale budete na výlet brát velký tablet? Do auta je desetipalový tablet coby navigace dost těžko představitelný, a tak zbývá především plánování cest doma. A tam zpravidla máme počítač… No jo, ale když ten není na ovládání tak pohodlný. Bod pro tablet.
Tak jsem si posledně postěžoval, jak Google u svých aplikací nepamatuje na tabletové verze a hle, je tu nový Google Reader optimalizovaný pro tablety:
Okno je rozděleno na dvě části pro rychlejší orientaci a ovládání. Synchronizace funguje bez problémů, stejně tak hvězdičkování a sdílení, či označování zpráv za přečtené či nepřečetné. K dokonalosti chybí jen synchronizace řazení zdrojů tak, jak mám ve webové složce. V tabletové čtečce jsou seřazeny jen abecedně.
Ale i přes absenci řazení mi nový Google Reader pro tablety náramně vyhovuje a je to pro mě první skutečně smysluplné využití tabletu, které mi trochu pomůže v práci. Tablet je lehký, můžu ho pročítat kdekoli, takže si při čekání v restauraci na jídlo projdu zdroje, označím zajímavé zprávy a po přesunu zpět k počítači už s nimi můžu pracovat dále. Doposud jsem to ve chvílích volna v terénu praktikoval s mobilem, ale s tabletem je to rozhodně pohodlnější a rychlejší.
Partnerská sekce pro IT profesionály:
Microsoft TechNet/MSDN
